Tématem mé seminární práce je srovnání většinové a konsociační, resp. konsenzuální, demokracie. Hlavními zdroji mé práce byly publikace politologa Arenda Lijpharta, který je jedním z hlavních teoretiků demokracie dneška. Při komparaci 36 demokracií pozoroval, že navzdory jejich enormní variaci inklinovaly vždy pouze k jednomu ze dvou základních modelů. Tyto modely nazýval jako většinová a konsenzuální demokracie. Většinové systémy, jak už název napovídá, dávají politickou moc do rukou většiny občanů a jejich politické reprezentace. Naproti tomu konsenzuální demokracie se pokouší reprezentovat tolik lidí, kolik je jen možné. Základní mechanismus většinového modelu je soustředění moci v rukou politických činitelů a nechat uplatňování této moci relativně nespoutané. Naopak konsenzuální model se pokouší přerozdělit výkonnou moc šířeji mezi parlamentní strany, ale zároveň mírnit tuto moc v mnoha směrech. Jinými slovy, většinový model koncentruje výkonnou moc za přítomnosti relativně malého množství omezení při jejím uplatňování, zatímco konsenzuální model rozděluje moc a zároveň se snaží omezit její uplatňování.

Kompletní referát můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 358 kB).

Jak již název knihy napovídá, tato publikace se věnuje politickému systému českých zemí v období let 1848 až 1989. Primárně se jedná o studijní text, jehož základním tématem je klasifikace jednotlivých vývojových fází politického systému českých zemí v letech 1848 až 1989.

Kompletní referát můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 118 kB).

Na základě úkolu z předmětu Advokátní praktikum jsem si pro Vás připravil mnou vypracované rozhodnutí kárného senátu České advokátní komory.

Upozornění: Veškeré údaje uvedené v rozhodnutí jsou smyšlené. Jakákoliv podobnost s reálnou osobou nebo případem je pouze dílem náhody.

Kompletní rozhodnutí můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 112 kB).

Tématem mé seminární práce je Volby do evropského parlamentu jako volby druhého řádu. Evropský parlament, jakožto jedna z předních institucí Evropské unie, je řadou občanů považován za instituci, která je příliš daleko od jejich zájmů a jich samých. Často bývá poukazováno na značně omezené pravomoce Evropského parlamentu a tedy i jeho menší význam. Ovšem v posledních letech nastal proces posilování jeho pravomocí.

Kompletní referát můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 234 kB).

Za téma mé seminární práce jsem si zvolil teorii moci a její projevy v kmeni Kuikurů. Tento kmen jsem si zvolil kvůli jeho atypickému prosazování moci, která může být na první pohled označována spíše jako sociální či kulturní, avšak jak si ukážeme v teoretické části i politická moc může být ovlivňována i řízena ryze kulturními či společenskými nástroji. V teoretické části si ukážeme, jak je moc, zejména moc politická, definována, dále její charakteristiku a čím může být ovlivňována.

Kompletní referát můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 154 kB).

Volební reforma v roce 1998 vyvolala velkou diskuzi nejen mezi politickými stranami. Ano, je pravda, že nakonec byla přijata, jenže podle Ústavního soudu byla některá ustanovení zrušena. Vyšla v platnost dne 23. června 2000, ale trvala jen do ledna následujícího roku, kdy Ústavní soud shledal některá podstatná ustanovení protiústavními.

Kompletní referát můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 196 kB).

Předmětem mé seminární práce jsou řádné opravné prostředky v českém správním právu. Pozornost bude především věnována obecné úpravě odvolání a rozkladu v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen SpŘ), ve znění pozdějších předpisů, zejména pak jejich účinkům, náležitostem, rozhodování a také nástinu některých dílčích problémů.

Kompletní referát můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 154 kB).

V tomto referátu se budu zabývat obdobím vzniku středověku, především z pohledu  analýzy důvodů jeho vzniku a zmapování důležitých událostí, které pro jeho vznik vytvářejí historický rámec a to zejména ve vztahu k evropskému prostoru. Toto období bylo příznačné vedle zásadní změny společenského zřízení i bojem, který s touto změnou úzce souvisel - a to bojem  mezi mocí světskou a církevní o přednost v mocenské hierarchii. Tento spor nazývaný též „sporem dvou mečů“, kde jeden je reprezentován státem a druhý církví, poznamenal nejen samotný vznik nového společenského zřízení – středověké feudální společnosti, ale prolínal se touto epochou po celé délce její existence.

Kompletní referát můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 204 kB).

Pinochet jakožto diktátor, za jehož režimu přišlo o život bezmála 3000 lidí, je mnohými odsuzován. Ovšem mnohými, dokonce i řadou politiků, byl podporován. Zasadil se totiž o zabránění převzetí moci komunisty v Chile na počátku 70. let. Předmětem mnoha diskuzí je i fakt, zda to celé bylo ku prospěchu věci, když poté nastolil dlouhotrvající vojenský režim. Celá řada lidí argumentuje tím, že případný komunistický režim by stál život daleko více lidí, jak je tomu vidět ve zbytku světa. Pravdou však je, že to neomlouvá zmíněných 3000 lidských životů, které vyhasly za vlády Augusta Pinocheta.

Tato seminární práce si klade za cíl osvětlit nejen okolnosti převzetí režimu Pinochetem, charakteristiku krutovlády Pinocheta a jeho zpravodajské služby DINA, ale i podrobnosti snahy o léčbu šokem chilské ekonomiky a její charakteristiky a také srovnání režimu s vládou Juana Dominga Peróna, který také jako Pinochet zaváděl ekonomické reformy, avšak zpočátku do jisté míry opačné než Pincohet.

Kompletní seminární práci můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 187 kB).

Úvodem této seminární práce bychom se chtěli obecně zmínit o pramenech mezinárodního práva. V mezinárodním právu rozlišujeme prameny materiální (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy – v podstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a prameny formální, kterými se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem. Formální prameny mezinárodního práva dělíme na základní, mezi něž patří mezinárodní smlouvy a mezinárodní obyčeje, a pomocné, kam se zařazují obecné zásady právní, soudní rozhodnutí (case law), učení nejkvalifikovanějších znalců mezinárodního práva, vnitrostátní akty státu, akty mezinárodních organizací, akty států a ekvita (equity).

Kompletní seminární práci můžete stáhnout zde (ve formátu .pdf, 218 kB).